MATTHEW BOULTON
a mincovna Soho
Byl ambiciózní, chytrý, prozíravý a uměl si vybírat spolupracovníky. Matthew Boulton umožnil praktické využití parního stroje Jamese Watta, založil nejmodernější mincovnu své doby a vyřešil mincovní krizi, která sužovala Británii třicet let.
Matthew Boulton
Matthew Boulton se narodil v Birminghamu roku 1728. Jeho otec byl výrobcem drobných kovových předmětů a specializoval se na přezky a knof líky. Když se Matthew 1749 stal partnerem v již prosperujícím obchodě a byl pověřen řízením managementu, rozhodl se soustředit všechny části výrobního procesu na jednom místě. Po smrti otce 1759 Matthew Boulton převzal podnikání a o dva roky později se přesunul na vodní mlýn na místě zvaném Soho u Hockley Brook blízko Klenotnické čtvrti v Birminghamu. Boulton byl muž velkých ambicí a mlýn zcela přestavěl a v roce 1765 ho transformoval na vodou poháněnou Soho Manufactory.Továrna měla tři patra, kde byly dí lny, vzorkovny, kanceláře, obchody a uby tování pro dělníky a v dobách největšího rozmachu zde bylo zaměstnáno tisíc lidí. Boultonovým tajemstvím úspěchu bylo používání různých strojů šetřících práci a zvyšujících produktivitu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.
NÁRODNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ 90. výročí vzniku
Vyhlášením nezávislosti přestala Rakousko-Uherská banka (RUB) vykonávat funkci emisního úřadu na odtrženém území Slovenska a Českých zemí.
Plynulost peněžního oběhu v prvních letech zajišťoval Bankovní úřad ministerstva financí (BÚMF), který byl následně roku 1926 nahrazen nově vzniklou Národní bankou Československou, jejíž devadesáté výročí vzniku si letos připomínáme.
Rakousko-Uhersko se koncem, války stále více potýkalo nejen s narůstajícím množstvím nekrytého oběživa, ale i vysokým zadlužením. Pro krytí vládních výdajů byl stát nucen stáhnout z RUB nejen většinu zlatých zásob, ale díky válečným půjčkám vzrostl i dluh vlády u domácích a zahraničních věřitelů. Celkem došlo k emisi 21 válečných půjček, z nichž 8 bylo rakouských a 13 uherských o celkové hodnotě 54 mld. K. Určitý problém představoval mimo jiné i dluh na devizovém trhu vůči zahraničním věřitelům, které rovněž po zániku Rakousko-Uherska přešly na nástupnické státy. Uvolněná měnová politika měla dále za následek, že zatímco v červenci 1914 představoval zlatý poklad1 Rakousko-Uherské banky 1,589 mld. K a množství papírových peněz v oběhu 2,129 mld. K, tak koncem války se zlatý poklad snížil na pouhých 342 mil. K, zatímco množství bankovek vzrostlo až na 30,68 mld. K. Zlaté krytí tak během pouhých čtyř let pokleslo z původních 74 % na 1,11 %.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU